ROZHOVOR

Jitka Volfová

starostka města Česká Lípa

Letošní ročník závodu City Cross Run & Walk je pro vás jubilejní pátý. Zkuste těchto pět let shrnout.

Když jsme v roce 2018 s tehdejšími kolegy nastupovali na radnici po bývalém vedení, chtěli jsme dobré věci zachovat. Jednou z těchto věcí byl a je závod City Cross Run & Walk, jsem ráda, že jsme tradici nepřerušili, pokračujeme v ní a rozvíjíme ji. Když jsme závod převzali, pořádala ji ještě agentura společně s naší příspěvkovou organizací Sport. Po prvním ročníku jsme se rozhodli pořádat závod sami. Kolegům, zejména tehdejšímu radnímu Michalu Prokopovi a řediteli p.o. Sport Jaroslavu Češkovi, dalo značné úsilí značku získat, ale vše se podařilo, a navíc za příznivých podmínek pro město. Jsem ráda, že si nyní závod organizujeme sami. Každý rok se zlepšujeme a věřím, že je to vidět.

Jaký bude letošní ročník?

Organizace stejně jako v minulosti leží zcela na bedrech naší příspěvkové organizace Sport, kde mají zkušený tým lidí, kteří závod organizují několik let. Pomáhají jim v tom i někteří lidé tzv. zvenku, jejichž pomoci si moc vážíme. Po každém závodu vyhodnocujeme, co se povedlo, a co ne a snažíme se zachovat ty věci, které fungují. Pro letošní rok jsme tedy např. zachovali tříkilometrový závod a také rozdělení školních štafet na 1. a 2. stupeň. Již před několika lety jsme 16km závod prodloužili na 21km, půlmaraton se poběží i letos. Toto všechno se v minulosti ukázalo jako krok správným směrem, tak se jej držíme.

Jak závod vnímáte vy sama?

Ačkoli nyní nemám na sport mnoho času, jsem duší a srdcem sportovec. Být celý den na City Cross Runu je mi tedy velmi milé, je fajn celý den prožít se sportovci, fandit jim, rozdělovat medaile i startovat, i když ze startovací pistole mám každý rok pořádný respekt. City Cross Run je o fair play, o podpoře, zdravém pohybu, fandění, poznávání našeho města, ale i o bohatém doprovodném programu. Každý by si jednou měl tento závod zkusit, ať už jako běžec, nebo fanoušek v cíli. Stojí to za to.

Co byste letošnímu ročníku popřála?

Především se modlím, ať vydrží počasí. V loňském roce při rodinném běhu a školních štafetách opravdu hustě pršelo. Ale i přesto to běžce neodradilo a na trať se postavili v hojném počtu. Jako mámě a babičce mi bylo hlavně malých běžců upřímně líto, velmi jsem s nimi soucítila, ale současně jsem obdivovala jejich nasazení. Na hlavní závody se pak už vyčasilo, tak si jen přeji, ať je letos celý den hezky a déšť se nám obloukem vyhne.